Jděte do Prčic (-e) :-)

mě láká velice…..

Tak jsme hráli v Prčici (nikoli v Prčicích jak jsem byl poučen ;-). Bylo to docela hustý, protože jsme v pátek hráli do časných ranních hodin u Naftaře, Vincent si ještě odskočil na „vedlejšák“ do Akropole, takže odjezd v 9:00 byl opravdu víc než teoretický. V 10.45 mě vzbudil telefon. Hroutil se omlouval, že s námi nemůže jet, protože u Naftaře chytil nějakýho vira (nebyla to výmluva, má anginu a dlabe antibiotika). V 11 dorazil Bobo a krátce po půl dvanácté jsme vyrazili směr Prčice. První blok jsme měli odehrát od 11 do 13. Když jsme dorazili ve 12.30 do zámeckého parku, tak tam skoro ještě nikdo nebyl, zvukaři ladili aparát a evidentně jsme nikomu nechyběli.

A tak jsem začal Vincenta seznamovat s českou tradicí dálkových pochodů a fenoménem Praha-Prčice, který část turistů zbožňuje (viz desítky botiček navlečených na krku, klobouku a vlastně skoro kdekoli) a druhá část by na „Prčice“ v životě nešla, protože je to pod jejich úroveň. Btw tohle se praktikuje nejen na dákových pochodech:-P. A tak začaly hrát kapely, lidi se pozvolna začali trousit a my se tak poflakovali po areálu a byli jsme rádi, že jsme přijeli autem. Produkce nabrala, jak už to tak bývá, mírné zpoždění, ale v cíli nikdo evidentně nikam nespěchal. Kupodivu Bobo rychle pochopil o co jde a vyprávěl mi, že i na Jamajce je podobná tradice, že se chodí cca 50 mil z Kingstonu do jakési významné botanické zahrady (jméno jsem zapomněl). Tak jsme tedy začali hrát asi v 17:00 a přes to, že jsme měli končit v 19:00 protáhli jsme si to do půl desáté. Mezitím se začalo hrát i na druhé stagi (ale my jsme měli víc lidí). Dokonce se nám párkrát podařilo ty nebohé pochodníky roztancovat, za což mají náš hluboký respekt!

Z nějakého podivného důvodu museli zámečtí pořadatelé uzavřít hlavní bránu do parku a pořadatelé pochodu a policie bránila lidem chodit těch pár kroků z parku na náměstí a zpět, taže nejmíň polovina lidí do parku vůbec nedorazila, protože měli cíl na náměstí. Z čehož zase šíleli pořadatelé na zámku, protože počítali s větší návštěvou. Taky jsme já i Bobo prvně v životě viděli na živo undergroundovou legendu Umělá hmota a bylo pěkný, že hráli na plno pro těch cca 100 lidí, kteří na zámku po 22. hodině ještě zůstali. Měli jsme ještě hrát po nich, ale byli jsme tak utahaný, že jsme se omluvili a po půlnoci vyrazili nach Prag. Snad se na nás nikdo nezlobí.

Byla to první podobná akce za 30 let trvání pochodu a lidi na to nebyli připraveni. Tradičně je to v cíli o tom dostat razítko, botičku, tatranku a hurá kyvadlovým busem na vlak. I tak jsme (nejen my, ale i kapely) zadrželi v cíli docela dost lidí, bylo krásný počasí a pohodová atmosféra. Pokud se příští rok podaří vyladit spolupráci mezi městem a zámkem, bude to asi hodně velká pohodová záležitost. Jenom policajti z toho byli trochu vedle, protože jejich snahou je dostat lidi co nejdřív z města, aby měli klid.

A má to ještě dohru, protože jsme dostali nabídku hrát na zámku každou sobotu počínaje příštím týdnem. Takže jděte do Prčice… na zámek , a to celý léto každou sobotu! 1 Love. Kaya